Jak jsme se prošli černočernou tmou
Těsně před Vánocemi 9.C vyrazila vlakem do Prahy. Prošli jsme Václavské náměstí a odbočili jsme k Novoměstské radnici. Tam nás čekala Neviditelná výstava. Odložili jsme svrchní oblečení i zavazadla a ve dvou skupinkách vcházeli do expozice, kde jsme neviděli vůbec nic. Jen černočernou tmu.
Vstoupili jsme do světa nevidomých a provázely nás nevidomé průvodkyně Libuška a Kamila. Chvíli jsme se báli bez držení se stěny kamkoli postupovat. Byli jsme totiž v úplné tmě na návštěvě v bytě. Rukama šmátráme a je tu věšák na kabáty, dveře a už jsme v kuchyni. Vše poznáváme pouze hmatem - sporák, pánev, hrnec, topinkovač, dřez. Občas něco haraší, spadne, lovíme rukama kolem sebe, na zemi, na stěnách. Tušíme, jak těžký by pro nás byl život nevidomého, když jsme zvyklí poznávat okolí očima.
A co teprve v koupelně! Jak těžké by pro nás bylo najít vše potřebné, osprchovat se a bez úrazu odejít. Dále bylo třeba projít obývací pokoj, zahradu, dávat pozor na rušné ulici, projít parkem a poznat vystavené sochy, přejít lávku přes lesní potůček, vejít do kavárny a usadit se na barové stoličce. Průvodkyně nám odpovídaly na naše otázky a mohli jsme se občerstvit nabízenými nápoji. Odhalili jsme i tajemství rozpoznávání peněz hmatem.
Přechod ze tmy do světla naše oči trochu bolel. Než prošla výstavu další skupinka, mohli jsme projít viditelnou částí, nasadit klapky na oči a pohybovat se o slepecké holi, zahrát si poslepu společenské hry, zkusit psát a číst Brailovo písmo.
Vrátili jsme se na Václavské náměstí, prošli na Staroměstské náměstí. Akorát jsme stihli polední Orloj. Doslova jsme proběhli vánoční trhy a Celetnou ulicí jsme se vydali k Palladiu. Tady jsme náš výlet dovršili předvánočními nákupy nebo dobrým oběděm.
Zpáteční vlak jsme v pohodě stihli a do Pardubic jsme přijeli načas.
-
img-20221219-100937
-
img-20221219-100948
-
img-20221219-101001
-
img-20221219-101532
-
img-20221219-101534
-
img-20221219-120932
-
img-20221219-131043
-
img-20221219-131441