Tento rok si připomínáme 80 let od operace Anthropoid, kdy v období druhé světové války a okupace našeho státu nacistickou totalitní mocí uskutečnili stateční českoslovenští parašutisté úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora, architekta holocaustu, muže, kterému se přezdívalo Černý kat z Prahy či Plavý bůh smrti, Reinharda Heydricha. Jednalo se o jednoho z nejvýše postavených nacistů ve zločinné říši zla, někdy označováný jako „muž č. 3“ za Adolfem Hitlerem a Heinrichem Himmlerem (tvůrcem vražedných oddílů SS). Nikomu jinému se za války nepodařilo odstranit tak významného a zároveň vysoce nebezpečného představitele nacistického totalitního režimu. Životem za to nezaplatilo ale "pouze" sedm statečných parašutistů, ale v bezprostřední době po akci během běsnění okupantů hned několik tisíc českých vlastenců (až 5 000), členů odboje i lidí, kteří s atentátem neměli nic společného. Srovnány se zemí byly obce Lidice a Ležáky. Celkově se počet obětí za období Protektorátu Čechy a Morava odhaduje až na 300 000 lidí.
Silná stopa protinacistického odboje je otisknuta i do tváře Pardubic. Právě zde působili tři členové výsadku Silver A, kapitán Josef Bartoš, rotmistr Josef Valčík (účastnil se následně operace Anthropoid) a četař Jiří Potůček, který ukrýval vysílačku Libuše mj. i v Ležákách, jejichž obyvatelé pak byli popraveni na pardubickém „Zámečku“. Dnes v Pardubicích nalezneme ulice pojmenované po těchto hrdinech, můžeme navštívit lesopark Jiřího Potůčka přibližně v místech, kde byl ve spánku (či po probuzení) zastřelen četníkem (Polabiny-Trnová), můžeme spadnout do kráteru po bombách, kterých se pár ještě dnes nachází na levém břehu Labe poblíž Hradubické (a kam autor tohoto textu sám jednou při venčení spadl). Můžete si zahrát geohru „Po stopách Silver A“ či narazit na pamětní desky, např. ve Smilově ulici, kde kapitán Bartoš v bezvýchodné situaci spáchal sebevraždu. Silver A a boj za svobodu k Pardubicím prostě neodmyslitelně patří.
Ohromné množství lidí obětovalo své životy, často nelidsky trpělo, aby nám vykoupilo svobodu. Vážíme si jejich památky? Nezemřeli nadarmo? Bojujeme za svou svobodu a demokracii dál a rozvíjíme ji? Za dějepis a VkO jsme se proto rozhodli připravit několik projektů při příležitosti výročí 80 let od těchto dramatických události. První akcí je vyhlášení tvůrčího projektu na téma „Svoboda není levná věc“.
Co se od Vás očekává?
Vytvořte úvahu, povídku, báseň či grafické dílo s tématem svobody a nesvobody. Nemusíte se omezovat pouze na období druhé světové války, můžete tvořit s ohledem na jakoukoliv dobu či vytvářet fikci o budoucnosti. Můžete přemýšlet o svobodě v současném světě, o tom, co svoboda znamená konkrétně pro vás, můžete vyzpovídat někoho, kdo trpěl v nedemokratickém režimu nebo se zabývat situací v některém ze současných nedemokratických států. Buďte tvůrčí, buďte originální, buďte svobodní.
Do kdy je čas na tvorbu a kam s ní?
Své výtvory posílejte ve formátu .doc, .docx nebo .jpeg na adresu document.write('tomas.zarecky@zs-studanka.cz">');target="_blank">tomaszareckyzs-studankacz do 30. 4. 2022.
Pro koho je projekt určený?
Primárně je projekt určený pro žáky 8. a 9. ročníku, kteří témata svobody a totality probírají v rámci dějepisu i VkO po celé dva ročníky (téma 30. a 40. let 20. století nás nyní čeká celé 2. pololetí v 8. ročníku), ale zapojit se může každý, klidně i z 1. stupně. Svoboda se týká přece nás všech. Není rozhodující věk, ale myšlenka a kvalita práce.
Jaký má být rozsah práce?
Rozsah není stanovený, protože každý umělec potřebuje tvůrčí svobodu. Práce může mít dva odstavce stejně jako dvě stránky nebo dvacet. Myslete ale na její kvalitu a v literatuře je často méně více. Pro kvalitní rukopis beletristické formy (např. povídka) platí jednoduchá poučka: druhá verze (to až si to po sobě přečteš, opravíš chyby, stylistiku a tak, tedy to, na co běžně zapomínáš) by měla být o 10% (zapoj matematiku) kratší než verze první. Dílo má pak větší spád.
Co bude následovat?
Podle množství, kvality a rozsahu došlých prací bude vytvořena výstava ve vnitřních či venkovních prostorách školy v květnu a červnu, práce můžou být také publikovány ve školním sborníku, můžou vyjít také elektronicky na webu školy či jinou cestou prezentovány ostatním žákům, rodičům a široké veřejnosti.
Kdo má projekt na starost, na koho se mám obracet, pokud budu něco potřebovat?
Paní učitelka Kárská a pan učitel Minařík a Zářecký
Doufáme, že se zapojí co nejvíce z Vás. Vaše práce se samozřejmě může pozitivně odrazit i v hodnocení dějepisu, resp. VkO.
Za tým dějepisu a VkO vložil Tomáš Zářecký