10.listopadu 2009 uspořádalo TyfloCentrum Pardubice, centrum denních služeb pro nevidomé a těžce zrakově postižené občany, den otevřených dveří. Přestože těžce zrakově postižených lidí žije mezi námi poměrně hodně (0,7 - 1,4 % z populace), nevíme o jejich světě mnoho. A právě proto jsem vážil s dětmi ze 4.B cestu na nábřeží Závodu míru, abychom toto prázdné místo na mapě svých vědomostí alespoň zčásti zaplnili.
Příjemní a ochotní zaměstnanci centra nám naši návštěvu rozdělili do třech částí. V kavárně potmě jsme si vyzkoušeli jaké to je, když se nevidomý chce najíst a v horním patře jsme si prohlédli kompenzační pomůcky a speciálně upravené společenské hry. Děti se dozvěděly, jaký používají nevidomí lidé telefon, jaké nosí hodinky nebo jak vypadá jejich Člověče, nezlob se!, či Dáma.
Potkali jsme zde také paní Barboru Měchurovou, novinářku z Mladé fronty DNES, která o dni otevřených dveří napsala článek „Když je namazání sušenky nadlidský výkon“ (MF DNES-pardubický kraj, 11.11.2009). Největší radost z něj měla Zuzanka s Jarouškem, o kterých se v článku píše a Maruška s Barborkou, které jsou zde vyfotografované.
Myslím si však, že spokojeni můžeme být všichni, protože den otevřených dveří v pardubickém TyfloCentru opravdu stál za to.
-
Jsme na místě -
V kavárně potmě -
Telefon
-
Psací stroj -
Hodinky -
Hůl
-
Člověče, nezlob se ! -
Dáma
